Šitíčko 1: Ta, která řekla ne

Ta, která řekla ne malému dětskému šitíčku. Ne, nebudu svýmu dítěti šít oblečení, bude to ztráta času a energie, protože ze všeho stejně jednou vyroste...

Přesně tahle zjistila, že zrovna to její dítě roste trochu pomaleji než si plánovala, a je nějak nekonfekčně hubený. Že pěkný kalhoty, který jsou bez čísel, nápisů a nevyznačují se okrovou, khaki, nebo hnědou barvou, aby člověk pohledal. Že by bylo vtipný sladit si oblečení. Že by trocha barev a puntíků neuškodila...

Tak tahle, která tak tvrdošíjně říkala ne, vzala malý khaki tepláčky, obkreslila si je, a heleme se, kaťata. Úplně první byly v rámci mojí puntíkované vlny puntíko-proužkové. Ty jediné tu nejsou vyfocené, neboť jako nejoblíbenější kus, tráví většinu svého volného času v pračce.

Jedny z prvních, tmavé kočka-myš-ementál a další novinové zepředu a teplákovo-žluté zezadu.

Nejnovější nedodělané tepláky na doma s vyztužením kolen, a puntíkaté na parádu a na střídání s prvními puntíky.

A hle, ono je to jako závislost, teď bych nejraději ze všech pěkných látek co si schovávám na později = na nikdy (protože mi přijde skoro škoda do nich střihnout, a nejraději bych se na ně jen dívala a utírala si jimi ukapávající sliny), ušila kaťata. Takovou blbost, takovej malej hadřík, ze kterýho to dítě stejně brzo vyroste. Ale je to roztomilé, že.
Ani jedno mateřské oko nezůstane suché při bližším průzkumu www.dumlatek.cz, v sekci Dětské :)

A toto jsou látky kandidátky na nadcházející období Jaro-Léto :)

Nuda na dovče… aneb začínáme slinit :)

Ano, je to tady. Mám pocit že na dovolené nic nedělám a od fejsbukového rolování mám již namožený prostředníček a o jednu dioptrii navíc. Takže blogísek že by to vyřešil za mne?

Snad ty sliny budou sladké nejen pro mne, a poskytnou třeba lehký úsměv na tváři, či malou inspiraci i někomu dalšímu. Prozatím bych to viděla na receptovo/tvořivý blog a uvidíme, kampak se nám to zvrtne.

Jako první článek bych ráda zhodnotila své poslední knihoúlovky.

Tak tyhle tři nové krasavice mám doma.

Kuchařku ze Svatojánu jsem si pořídila hned, jakmile vyšla, neboť ji už dlouho sleduju na facebooku a její recepty jsou super a fotky krásné. Recepty jsou vege i vegan, využívající obyčejné suroviny a skvěle pracují se zeleninou a bylinkami. Trochu mne zklamalo grafické zpracování i zpracování samotné knížky. Listy jsou z lesklého křídového papíru a tisk docela prosvítá. Je přehledná a dobře se v ní listuje.

Kuchařka ze Svatojánu

Deník Dity P. snad ani nemusím nijak sáhodlouze představovat, ten snad znají všichni. Dlouho jsem odolávala a nakonec jsem si o ni napsala Ježíškovi. A musím říct že ze všech třech je nejkrásnější a i když mi ze začátku vadil větší formát, teď si užívám těch obrovských krásných fotek. Knížka je kvalitně svázaná, takže nalistuju recept, položím na stůl a nemusím shánět těžítko, aby se mi nepřetáčely strany. Nu, co dodat, skvělé zpracování, skvělé recepty. Trošku horší orientace kvůli deníkovým kapitolám, ale díky seriálovému zpracování už si pamatuju v jaké kapitole co hledat. 

Deník Dity P.

Kitchenette blog sleduju dlouho, a tak mi Ježíšek nadělil i tuhle knihu. Fotky jsou krásné, jak jsem zvyklá z blogu a recepty rozdělené na roční období a pracovní recepty, kde jsou informace o méně obvyklých surovinách a recepty třeba na poctivé domácí listové těsto, nebo slaný karamel. Skvělé jsou rovnou dvě záložky. Velká nevýhoda je vazba knížky, po otevření listy nedrží a hned se zase sklapnou (asi si chce udržet tajemnost) takže se hodí pár kolíčků, nebo těžítko, abych rukama od těsta nemusela pokaždé nalistovávat znovu.

Kitchenette