středa 22. dubna 2015

Stará matrace? Nevyhazovat!

Mám novou báječnou matraci. Předcházely tomu mé každodenní teskné (a dostatečně hlasité) povzdechy o bolavých zádech a špatném vyspání. Starou matraci jsme slavnostně uložili v komoře, neboť jsem měla plán.

Starou, poměrně tenkou (asi 10 cm) matraci jsem svlékla a ostrým řezákem za pomoci ocelového pravítka rozřezala na kusy.
Poté jsem prohrabala zbytky látek a našila nové barevné sundávací potahy.
Vyrobila jsem 4 sedáky (cca 60 x 60 cm) a jednu dětskou víceúčelovou matračku (cca 120 x 80 cm)

Vzhledem k rozměrům našeho pidibytu a tomu, že po balkoně se nám momentálně prohánějí dělníci, sedáky na svou zářnou kariéru zatím teprve čekají. Dokážu si je ale už teď krásně představit jako hrací čtverce pro malého pana Ó, měkounké podsedáčky na posezení na balkonu, nebo sedátka navíc pro nenadálou početnou návštěvu.



Malou víceúčelovou matračku zatím využíváme jako skvělou zábranu či polstr, aby se pan Ó nepraštil do hlavy o topení při svých běhacích hrách. Zároveň mu znesnadňuje přístup k novým žaluziím, za které velmi rád tahá. Matračka je z jedné strany komiksová (stejná komiksová je i na jednom z podsedáků), ale mnohem oblíbenější je druhá strana, na které u nás často probíhá výuka poznávání zvířátek, rostlinek a lidí.



O tom, že druhá strana matračky je o mnoho méně oblíbená, se můžete přesvědčit níže. Pozorný divák si může povšimnout rozostření fotografie vlivem rezonance decibelů nespokojenosti.