Ještě před nastěhováním do nového bytu jsem plánovala zrealizování svého snu, a to velké opravdovské pohodlné manželské postele, neboť doposud jsme oba dva, a posléze všichni tři, spali na rozkládací posteli o šířce 160 cm. Tu rozkládací ale nechci hanit, byla skvělá, praktická a jednu chvíli jsme ji využívali i jako takovou hlídací a hrací ohrádku pro pana Ó, stále ji máme a využíváme ji jako gaučík v obýváku.
Naše nová ložnice se tedy sestává z velké široké postele, která vévodí celé místnosti, a téměř celou ji také zabírá. Pan Ó (ač měl svou krásnou postýlku přiraženou těsně k naší rozkládací a jako úplné miminko v ní spinkal) je zvyklý spát s námi, a i když jsem uvažovala o variantě samostatného pokojíčku, nakonec je pro nás všechny stejně nejlepší řešení velké společné ležení.
 |
| Velká postel a k ní těsně přiražená postýlka pana Ó. |
I když je nová postel ta z nejširších v nabídce, chtěla jsem přecijen zařídit útulný kousek vlastního spaní i pro pana Ó. Takže jsme mu také pořídili novou postýlku, takovou střední dětskou velikost 160 x 70 cm. Postýlku jsme ještě doladili tak, aby byla stejně vysoko jako naše manželská.
 |
| Srovnáním hladin postelí vznikl takový spací balkonek, ze kterého se dá kdykoli přelézt. Vedle postele máme zatím komodu s oblečením, ta půjde brzy jinam. |
Jelikož se brzy ještě trochu rozrosteme, vytvořila jsem na další fotce takovou simulaci budoucnosti, spací balkonek z malé postýlky. Postýlka bude stát místo komody, ale můžeme ji podle potřeby přesunovat - i do jiných místností, neboť jsme ji již pro pana Ó prozíravě opatřili kolečky. Nyní jsme v rámci příprav na nového člena rodiny opět vyvrtali pár děr navíc a doladili výšku postýlky.
 |
| Velká manželská a dva balkonky pro dvě děti. Hádejte, kde budou obě děti spát nejraději :) |
A protože jsem vlastně nikdy nebyla spokojená s klasickým mantinelem okolo dětské postýlky, který se věčně shrnoval a krabatil, hledala jsem na internetu inspiraci, jak to vymyslet jinak. A polštáře se mi zdají jako výborné a krásné řešení, pěkně drží tvar, díky tkaničkám zůstanou na svém místě, a až je nebudeme využívat jako mantinel, ustřihneme tkaničky a budou z nich polštářky třeba na gauč.
 |
| V rámci příprav malé postýlky jsem v zachmuřených podzimních dnech ušila mrakomantinel. |
 |
| Miminka prý vidí černobíle ... |
K úplné dokonalosti mi ještě chybí dodělat malou poličku nad postýlku pana Ó, na kterou by si mohl dávat oblíbené hračky a knížky. Chystám se také na šití povlečení do velké postele a výrobu polštářů. Postel je dost široká a hodily by se nám tři polštáře vedle sebe, přecijen se občas stane, že máme uprostřed postele malého návštěvníka a polštář by jistě ocenil. Odhodlávám se také k ušití velkého přehozu přes postel, jak vidno z fotek, nejsem úplně stlací typ a přehoz by mi dost ulehčil trápení, tak uvidíme, jestli to než půjdu do důchodu všechno stihnu :)
Hezkou dobrou noc!
