pátek 11. března 2016

Čtenářské okénko

Co teď nejvíc čteme?

Pan Ó je docela velký čtenář, bezkonkurenčně nejradši má knížku, kterou dostal od své tety.
Jmenuje se Svět naruby a fakt je tam všechno obráceně.
Knížku vydalo nakladatelství Baobab, což už je samo o sobě dobrá volba, není v ní žádný text, a jsou v ní super ilustrace od německého výtvarníka a ilustrátora, který si říká ATAK (Hans Georg Barber).

To je ona, je skvělá, a i když už jsem si všechno prohlídla nejmíň milionkrát, pokaždé najdu ještě něco vtipného. 
Tohle je nejoblíbenější stránka pana Ó.
A tohle je moje nejoblíbenější stránka.

A co čtu já?
Svět naruby, samozřejmě. A taky Ditu P.. Tu mi donesl Ježíšek pod stromeček. Zatím (a opakovaně) jsem podle ní dělala pečené kuře, protože mě překvapivě zaujal recept složený ze čtyř surovin... A jak to u Dity chodí, kuře je skvělé (to dělá ta hromada másla) a já na něm nejvíc miluju právě tu kuřecí šťávičku, které je hodně, a když zbyde, uvařím těstoviny tak, aby byly tvrdší, a v tý štávičce je nechám pěkně dojít.
Jedno kuře se nám zrovna peče v troubě, takže jestli zbyde sosík, udělám si večer nudle, a k nim si pustím nový díl Deníku Dity P.

Krásně udělaná knížka, stejně jako první díl.
Pečené kuře, naše oblíbené.




neděle 6. března 2016

Rodinný snímek

Sociální sítě (aspoň ty moje) se poslední dobou hemží těhotenskými snímky, newborn fotografiemi, rodinnými fotografiemi a psími a zvířecími profi snímky. Je to moderní, je to hezké a já to chci taky.

Na focení jsme trochu dřeváci, z vlastní svatby máme jen pár snímků, z prvního těhotenství nemám foto žádné, a z druhého jen v zimní bundě.
Možná proto jsem se rozhodla, když už jsme takhle pěkně čtyři, nechat si také vyrobit krásné snímečky do rodinného alba.

Povšimněte si sladěných tepláčků, které jsem v potu tváře dnem i nocí vyráběla.

Naši dřevitost vykompenzovali pózující ratolesti. O tom starším již dlouho víme, že mu záře fotoaparátů dělá dobře, ten mladší se projevil také jako přirozený talent. Takže možná, až budu starou babičkou, nejen že si budu prohlížet na fotkách, jak nám to tehdá slušelo, ale třeba si budu lebedit v domku u pláže pořízeném z tučných výdělků našich chlapců z modelingu :)

Pan Os a pan Zajíček (děkujeme tetě Kláře)

Zde bych ráda upozornila na to, že proužkovaná froté mikinka se dochovala ještě po mně.

Tímto velmi děkuji Adéle, za pěkné dopoledne a krásné fotografie. Mrknout na její portfolio můžete zde: https://www.facebook.com/AdellePhoto