Sejdeme se v kuchyni

Soboty a víkendy všeobecně mám ráda. Jsou hezkým příslibem možného dobrodružství, pohody a mlsání.

Toto je jeden ze sladkých důvodů, proč mít rád skorokrkonoše. Je to báječná věc s ještě lepším názvem. Úpická hvězdárna :)

Minulou sobotu jsme jeli navštívit rodinu a hlavně malého synovce do SkoroKrkonoš. Večer jsme si otevřeli víno a řekli jsme tajnou formuli: Sejdeme se v kuchyni.
Nějakou mocnou náhodou osudu se nám podařilo uspat obě děti - oba bratrance - v rozumnou hodinu, a tak jsme všichni mohli na sraz do kuchyně dorazit. Bylo to moc milé, ono když vám děti večer spí, ten svět je hned o něco krásnější.

Toto archivní foto sice vůbec nezachycuje kuchyň, ale troufám si tvrdit, že věrně zachycuje atmosféru.

U nás doma bychom se také rádi večer scházívali v kuchyni, kterou samozřejmě máme, leč je součástí celé naší jedné báječné obytné místnosti. Takže když malý pan Ó spinká, v kuchyni už musí být ticho a tma, tak jako ve zbytku našeho členitého osmnáctimetrového bytu.

Ale již brzy si jednoho krásného, s největší pravděpodobností teplého dne také řekneme: Sejdeme se v kuchyni. Ó to bude sláva.