Víkendová Šarlotka

Tenhle článek by se taky mohl jmenovat Pečeme v jeskyni. Z našeho minibytu se totiž jeskyně stala.
Před měsícem nám před okny vyrostlo lešení a tak jsme si zvykli na ranní budíček reprodukovaný sbíječkami a lešeňovým výtahem.
Náš výhled je momentálně industriálně laděn, skrz trubky vidíme oranžovou ochrannou síť vlající na lešení a nově máme výhled vylepšen tyrkysovou folií nalepenou přímo na sklech oken (větrat můžeme jen balkonovými dveřmi, oknem bychom též mohli, ale museli bychom si nejprve vidličkou propíchat průduchy do folie). Občas nám výhled vylepší nějaký ten dělník procházející se před okny (to vždy potěší pana Ó), bohužel ale není svlečený do půli těla, a vůbec nevypadá jako z reklamy, spíš bych ho zařadila do pořadu policie ČR pátrá. O tom, jak to venku vypadá a jestli svítí sluníčko si ráno přečteme na internetu či opatrně vykoukneme z balkonových dveří a jdeme vesele do práce.

V naší jeskyni se nám nadále žije dobře a i přes nedostatečný výhled a osvětlení můžeme pokračovat v obvyklých aktivitách. Jednou z nejzábavnějších je víkendové vaření a pečení. Muž si nedávno stěžoval, že peču stále jen do kavárny a on to musí čuchat a nic z toho nemá, a já mu musela dát za pravdu. Tak jsme si upekli naši vlastní domácí Šarlotku a byla to velká sláva.

Snídaňový kousek. Tohle je ten první, nakonec jsme snědli půlku Šarlotky.

Pan Ó si Šarlotku nejprve rozebral a seřadil.

Recept najdete na mém oblíbeném blogu zde:
http://www.laskominyodmaryny.cz/2014/09/tatranska-sarlotka.html

Recept jsem si upravila podle svého, místo hrubé mouky používám hladkou, nebo bezlepkovou směs Jizerka, na jablka dávám méně cukru a zakápnu je citronovou šťávou, a místo strouhanky na korpus zamíchám do jablek asi 2 lžíce pudinkového prášku. Ještě jsem do jablek přidala zbytek sušených brusinek a směs oříšků, které nám zbyly doma (jeden para ořech, mandle, piniové oříšky a dýňová semínka)

Šarlotka za večerního šerosvitu čerstvě vytažená z trouby.

V lednici se nám právě teď ještě krčí čtvrt Šarlotky a všichni se již těšíme, že ji sníme k nedělní snídani.

Snídaňová ...

Není nic lepšího, než začít nový den za pomoci pořádné snídaně. Mám ráda velké snídaně a dlouhé snídání. Jsem ten typ, který ráno vstane a může si dát rovnou svíčkovou se šesti.
Kdybych mohla každý den zahájit například anglickou snídaní, byla bych úplně nejšťastnější, a jistě bych po celý zbytek dne byla mnohem vyrovnanější, krásnější a inteligentnější než obvykle.

Běžně ve všední dny z časových a často i zásobovacích důvodů (neb nic jiného doma prostě není) mívám ke snídani pečivo s máslem a domácí marmeládou. V lepším případě na mne zbyde například kousek ovoce, který upadne panu Ó pod stůl.
V nejlepším případě zvládnu ráno ovesnou kaši, kterou si dělám vlastně docela často, a která je velmi variabilní a jednoduchá: Jemné ovesné vločky zaleju vařící vodou a nechám chviličku nabobtnat, poté přidám na co mám zrovna chuť.
Nejoblíbenější jsou varianty: čtvereček lídl vysokoprocentní čokolády + banán + arašídové máslo (úplně nej nej je arašídové máslo s kousky pekanových ořechů a javorovým sirupem z Marks & Spencer), ovoce + datlový sirup, nebo jen arašídové máslo+ skořice.

Nejbáječnější je, udělat si po týdnu chlebů s máslem v sobotu pěknou snídani v podobě domácích vafliček. Univerzální recept vlastně nemám, pokaždé dělám těsto od oka a ze surovin, které po ránu najdu doma.


Recept na ty dnešní a vlastně i přirozeně bezlepkové je:
- 1 hrnek jemných ovesných vloček
- 1 kelímek bílého jogurtu
- 3 lžíce slunečnicového oleje
- 1 lžíce cukru
- 1 lžíce kakaa holandského typu
- 1 rozmačkaný banán
- 1 vejce
- 5 lžic hladké rýžové mouky
- špetka soli



Všechny ingredience smícháme a necháme chvíli odstát, aby vločky hezky nabobtnaly, u těch jemných je to chvilička, poté můžeme podle konzistence ještě případně přidat trochu mouky, těsto je takové jako na lívance, nebo hustší palačinkové.
Poté již zvesela vaflujeme (my máme tefal toastovač s vyměnitelnými plotýnkami: toasty, gril a vafle). Tyhle vafle jsou po upečení i po vychladnutí velmi křehoučké a jemné, nejsou to takové ty suché podrážky, které se dají koupit v hypersupermárketech a i pan Ó je má rád.

Pan Ó i páni dinosaurové jsou s vaflemi spokojeni a ze sopky vyvěrá marmeláda.

Upečené vafličky jsou u nás doma nejpopulárnější poctivě v každém čtverečku potřené tvarohem a polité marmeládou a ještě navrch třeba agávovým, nebo Black treacle sirupem (je to vlastně třtinová melasa, přijde mi to hodně podobné klasickému českému sirobu z cukrové řepy).

Každý čtvereček musí být poctivě vyplněn tvarohem.

Poslední vaflička s domácí meruňkovou marmeládou.

Kafe, kafe, černý čaj

Doba je rychlá, času máme všichni málo (ačkoli zrovna času máme všichni stejně), a tak skoro každý z nás má svůj oblíbený dobíječ energie.
Drtivá většina mých známých jede na kafi. Já kávu dlouho nepila, domácí "rozpustnou" klasiku jen velmi výjimečně a ve velmi malých hrnečcích s přesně odměřeným množstvím mléka a pár krystalky cukru, ale tak nějak to pořád nebylo ono. Často si připadám jako Renee z filmu Kafe a cigára, jen si u toho většinou nečtu časopis o zbraních:

https://www.youtube.com/watch?v=jJC6DqvKhVg

Možná díky rodičům, kteří již dlouhá léta den co den popíjejí sypaný darjeeling a plechovku čaje a konvičku si berou i na dovolenou, piju čaj. S kostkou cukru, nebo s lžičkou medu, a úplně nejlépe s citrónem. Odpolední čaj se pro mne stal jakýmsi rituálem a pozváním k práci. Pan Ó tou dobou spinká, a tak začíná můj druhý pracovní život u šicího stroje.

Oblíbený čaj v oblíbeném hrnečku s beránkem.

Přestože černý čaj u mne zůstává nadále životabudičem číslo jedna, musím přiznat svou novou kávovou vášeň. Děkuji za ni svému muži a kavárně Café na kole (jejich cappuccino, to je pohlazení do žaludku a balzám na duši). V téhle kavárně pořádají mimo jiné i workshopy přípravy domácí kávy, takže již máme doma pytlíčky s kvalitní zrnkovou kávou, mlýnek a french press. A něco mi říká, že si ještě brzy pořídíme filtrovací nádobíčko.
A tak si můžu i doma pochutnat na dobré kávě a vyladit si ji přesným množstvím cukrových krystalků.

Dnešní kapučínko na přezahrádce v Café na kole

Ale ono kam se hrabe kafe, čaj, nebo všechny čokolády světa, největším motorem, pohonem či životabudičem je často právě to, co vám hodně energie spotřebovává..

Jak to je u vás? Káva, nebo čaj? A co dalšího?