Drtivá většina mých známých jede na kafi. Já kávu dlouho nepila, domácí "rozpustnou" klasiku jen velmi výjimečně a ve velmi malých hrnečcích s přesně odměřeným množstvím mléka a pár krystalky cukru, ale tak nějak to pořád nebylo ono. Často si připadám jako Renee z filmu Kafe a cigára, jen si u toho většinou nečtu časopis o zbraních:
https://www.youtube.com/watch?v=jJC6DqvKhVg
Možná díky rodičům, kteří již dlouhá léta den co den popíjejí sypaný darjeeling a plechovku čaje a konvičku si berou i na dovolenou, piju čaj. S kostkou cukru, nebo s lžičkou medu, a úplně nejlépe s citrónem. Odpolední čaj se pro mne stal jakýmsi rituálem a pozváním k práci. Pan Ó tou dobou spinká, a tak začíná můj druhý pracovní život u šicího stroje.
Oblíbený čaj v oblíbeném hrnečku s beránkem. |
Přestože černý čaj u mne zůstává nadále životabudičem číslo jedna, musím přiznat svou novou kávovou vášeň. Děkuji za ni svému muži a kavárně Café na kole (jejich cappuccino, to je pohlazení do žaludku a balzám na duši). V téhle kavárně pořádají mimo jiné i workshopy přípravy domácí kávy, takže již máme doma pytlíčky s kvalitní zrnkovou kávou, mlýnek a french press. A něco mi říká, že si ještě brzy pořídíme filtrovací nádobíčko.
A tak si můžu i doma pochutnat na dobré kávě a vyladit si ji přesným množstvím cukrových krystalků.
Dnešní kapučínko na přezahrádce v Café na kole |
Ale ono kam se hrabe kafe, čaj, nebo všechny čokolády světa, největším motorem, pohonem či životabudičem je často právě to, co vám hodně energie spotřebovává..
Jak to je u vás? Káva, nebo čaj? A co dalšího?
Žádné komentáře:
Okomentovat