Prvním krokem bylo otevřít si účet ve vědecké knihovně, čímž jsem znovuobjevila své knihomolské já. Následné lehké zklamání z toho, že literaturu, kterou bych chtěla buďto nemají, nebo je věčně půjčená, mne donutilo otevřít zcela jiný účet, a to bankovní, a objednat si vysněné knihy za v potu tváře vydělaný státní příspěvek pro rodičky.
Tramtadadá: Tady je: Drape Drape. Jsou to tři knihy od japonské autorky Hisako Sato (nebo možná autora, kdo ví :D) a všechny mi nyní říkají Paní. A jelikož jsou v angličtině, říkají mi spíše Lady.
Nejraději bych se s nimi na měsíc zavřela v místnosti bez oken a dveří s dostatkem světla, látek a šicích strojů. Zatím jsem zvládla vyrobit jedny šatičky. Jmenují se No.3.
Tyhle šaty mne zaujaly jako první, a to hlavně tím, že jsou celé z jednoho kusu látky. Šití je velmi zábavné, neboť na začátku vůbec netušíte, kam co patří, a ač jedna část silně připomíná průkrčník (viz prostřední obrázek), je z ní nakonec průramek a zadní díl šatů. Pracovní postup by mohl být lépe rozepsaný, ale pro člověka ošlehaného Burdou to je procházka růžovým sadem.
Vzhledem k tomu, že střihy jsou z japonské dílny a o japoncích jest známo, že nejsou největší, šila jsem raději rovnou velikost XL. Jak je vidět, zřejmě při rýsování mysleli i na nás Evropany a paní Andula v nich trochu plave. Malý nedostatek střihu je zadní část průkrčníku, která trochu odstává od krku, takže je třeba si střih trochu upravit.
No nejsou krásné?
Jsou a moc! :)
OdpovědětVymazat